Do krásné ženy se vyplatí investovat nějaký ten zlaťák a hrát si na gentlemana.
Je zvláštní, kolik slov by si lidé mohli ušetřit, kdyby bonton dovoloval otázku Chceš se se mnou vyspat? Možná by to nakonec byla jediná věta, se kterou by spousta jedinců vystačila na celý život. Místo, aby zdlouhavě lámali jeden druhého, stačilo by se otevřeně zeptat a bylo by to. Na druhou stranu je fakt, že bychom si při tom neužili tolik zábavy. Ne nadarmo se říká: lov je cennější kořisti.
Během let, co svou existencí zdobím tuhle planetu, jsem zjistil, že existují v zásadě tři druhy vztahů:
Za prvé můžete s někým jen tak vlézt do postele. Jsme přece dospělí lidé, dohodneme se, jak to máme rádi, užijeme si to. Ráno pak ten, který je na návštěvě odejde dřív, než se ten druhý probudí. Pokud to bylo fajn, necháme po sobě lístek s telefoním číslem, večer se pak můžeme zase někde sejít a zopakovat si to.
S druhým typem je to už o něco horší. Pokud jste někdy jen tak pro sex chodili s někým, kdo to bral vážně, víte, o čem je řeč. Žena se k vám tulí, říká vám miláčku, pořád vám volá, a vy nevíte, co máte dělat, protože jediné co vám na ní není úplně ukradené, je její tělo. Přesněji ty jeho části, které se většinou schovávají v kalhotkách a podprsence. Cítíte se jako zvíře, protože nejde o nic jiného než o udržení rytmu dopředu-dozadu-dopředu-dozadu.
Poslední typ vztahu, jak jsem vypozoroval, se mezi vysokoškoláky příliš neprovozuje. Je to ten typ, o kterém se mluví skoro ve všech knížkách a kterému se říká láska.
Jak jsem na tom s dívkou, kterou jsem se včera snažil opít, o tom jsem vůbec nepochyboval. Počítal jsem, že se se mnou jednou vyspí, aby nevypadala jako nevděčná, a ráno se probudím v posteli sám.
Omyl.
Když jsem se ráno probral, ležela vedle mě. To byl malér, protože na takovéhle věci prostě nejsem zvyklý. Co bylo ještě horší, vůbec jsem si nepamatoval jak se jmenuje. Jestli mi to někdy během večera říkala, tak mi to vodka dokonale vymazala z hlavy.
|
Odebírejte články přes RSS a nic zajímavého vám už neuteče!
Přidat komentář