Pes, nejlepší přítel člověka, věrný a nerozlučný společník, bohužel tomu tak není vždy a může se stát, že na vás zaútočí a ublíží vám. Jak poznat agresivního psa? Co dělat, když zaútočí? Jak se bránit?
Prevence značně snižuje riziko psího útoku
Žádného psa nikdy nedráždit, i kdyby byl boudy na řetězu nebo za plotem. Nekřičte na něj, neházejte kameny ani nic podobného, neprovokujte ho a „neštěkejte“ na něj. Vám se nejspíš nic nestane, tedy pokud náhodou za rohem nebude otevřená branka. Jenže pes si všechna příkoří zapamatuje a může se stát, že při podobných zrakových, pohybových a zvukových vjemech jako měl „útočník“ napadne náhodného kolemjdoucího nebo hrající si dítě. A to jenom kvůli tomu, že si pamatuje váš útok.
Prodejcům se zbraněmi a obrannými prostředky stoupají tržby. Mnoho lidí se pro případ ohrožení ozbrojují pepřovými spreji s anti-dogem. Někteří je však stříkají psům do čenichu preventivně, aniž by je pes ohrožoval. To je však časovaní bomba, která se může zle vymstít.
Někteří lidé, zvláště pak mladiství, jsou dokonce tak krutí, že pepřákem stříkají psům do očí, když na ně štěkají přes plot. Přičemž po zásahu pepřovým sprejem je pes paralyzovaný až na jednu hodinu. Každá negativní zkušenost s lidmi se psovi nesmazatelně vryje do paměti. Při nejbližší situaci, která se bude podobat té, v níž utrpěl bezdůvodné napadení od člověka, se probudí agresivita i v naprosto bezproblémovém zvířeti. Podnětem k agresivnímu jednání psa pak může být například jen lahvička s deodorantem a zvuk plynu vycházející z trysky.
Jak poznám, že se pes chystá k útoku?
Pro správném posouzení agresivních reakce psa musíme především pozorně sledovat a správně rozeznávat signály, které vysílá: začne vrčet, cení zuby, někdy štěká, slechy přiloží k hlavě, krabatí čumák, pokrčí nohy, často udělá krok vzad (necouvá, ale připravuje se k útoku), stáhne ocas mezi nohy
Když potkáte agresivního psa
Základním pravidlem je zachovat klid. Pokud kolem něj musíte projít, přibližujte se bez toho, abyste dali najevo strach. Nejlepší je ho nechat, aby se k vám přiblížil sám a očichal si vás, aniž byste dali najevo zvědavost, zájem, neklid nebo jiné emoce. Pokud k němu natáhnete ruku, mějte ji vždy rozevřenou dlaní nahoru, nikdy k němu nepřibližujte pěst nebo ruku dlaní dolů. Neschovávejte ruce za zády a snažte se vyhnout nečekaným a prudkým pohybům.
Cítíme-li se skutečně ohrožení
Pomalu a opatrně couvejte od psa pryč. V žádném případě se k psovi neobracejte zády. Pohled upírejte na zem, budete tím dávat najevo svou podřízenost. Dívejte se na jeho nohy, nikdy do očí, to v něm probouzí agresivitu. Během couvání k němu promlouvejte chlácholivým hlasem: „Hodný pejsek, zůstaň, já ti neublížím…“ Pes nerozumí slovům, ale slyší intonaci hlasu. Musíte mluvit rozumně, nekřičet, neporoučet (!Lehni! Zůstaň, bestie!“)
Utíkat z místa je rozumné jenom tehdy, máte-li v dostatečné blízkosti úkryt. Pokud je pes dvacet metrů od vás a dveře od auta či od domu pět metrů, utíkejte. Pokud je ale váš úkryt dál, neutíkejte. Útěk psa jenom vydráždí a pes je rozhodně rychlejší než člověk! Navíc vás pes přestane vnímat jako nepřítele a začne vás brát jako kořist.
Když vám k domu zbývá pár metrů a mezi domem a vámi je právě pes, nikdy ho neobcházejte, raději vycouvejte a vraťte se domů jinou cestou, nebo později.
Co když vás pes přece jen napadne?
Pes instinktivně vede útok na nohy, třísla, dutinu břišní, prsní svalstvo, krk a obličej. Zákus do ruky je pro něj při útoku na „vetřelce“ nepřirozený.
Tady jde jakákoliv láska ke zvířatům stranou. V žádném případě se neobraťte k psovi zády a nepokoušejte se utéct. Pokud se bude jednat o některé menší plemeno, měli byste mít šanci se ubránit. Popadněte kamen, klace, to je jedno, útok miřte do očí. Můžete ho také zkusit chytit „pod krkem“ a omezit mu přísun kyslíku.
Pokud se psovi ubránit nedokážete
V takovém případě vám zbývá v podstatě jediné. Zachránit nejdůležitější části svého těla. Poklekněte tak, abyste se hýžděmi dotýkali pat, čímž by se vám pes neměl dostat na slabiny. Sbalte se do vajíčka, temenem hlavy se dotýkáte země, nosem vlastních kolen. Sepněte ruce na zátylku a co nejsilněji se semknete do sebe. Když se nebudete bránit a křičet, pes nejspíš přestane útočit ještě dřív, než budete mrtví.
Smutná čísla
Pravdou bohužel je, že podle policejních statistik 80% všech útoků psa na člověka neučiní cizí pes, ale pes, který je váš, vašich rodičů, nebo vašich kamarádů. Prostě pes, se kterým se znáte delší dobu a třeba si spolu i nějakou dobu hrajete.
|
Odebírejte články přes RSS a nic zajímavého vám už neuteče!
Tagy: sebeobrana, zvířata
Dost obsáhlej článek, díky za něj. Bohužel nevím jestli zrovna ve vypjatých situacích si na něco vzpomenu.
Vím, že jednou, když jsem šel asi v 1 ráno domů potkal jsem vlčáka. Stál uprostřed silnice a jen koukal (byl to hlídací pes od vedle z pískovny). Přemýšlel jsem i o tom, že se vrátím později, ale nakonec jsem to prostě prošel. Stál uprostřed silnice a pořád koukal. Šel jsem na okraji silnice a s klidem (spíš jsem se snažil) se skloněnou hlavou prošel.