Zkouškové období je zase tady a první zkoušky už čekají za dveřmi, čas se neúprosně krátí, nervozita stoupá a vy se nedokážete zbavit myšlenek na to, co se stane, když to nezvládnete…
Rodiče budou naštvaný, těžko seženete dobrou práci, přítelkyně vás opustí a nakonec skončíte pod mostem…STOP!
Kdepak škola nebo zkoušky, největším nepřítelem jste si sami. To vy se uvádíte do stavu snížené pohody a akceschopnosti. Navíc si tak v dlouhodobé perspektivě ničíte zdraví.
Volba je na vás. Buď budete sami sebe dál psychicky oslabovat vymýšlením všemožných katastrofický scénářů, které by vám záviděl i Q.Tarantino. Anebo to přijmete s klidem a svou energii se rozhodnete raději věnovat něčemu užitečnějšímu.
Možnosti jak toho dosáhnout jsou dvě. První je úplně prostá, stačí se věnovat něčemu, co vás naplno zaměstná. Ideální je sport, nebo si snad dokážete představit M. Schumachera, jak pilotuje vůz F1 a před každou zatáčkou myslí na svojí tchýni, která se k nim domu rozhodla zítra nastěhovat? Kdepak, to by z něj nebyl několikanásobný mistr světa, ale sekaná.
Uznávám, jsou situace kdy se tento přístup zrovna nehodí. Běhat celý den po lesích nebo hrát hokej je sice fajn, ale člověk se tak na zkoušku nenaučí o nic víc, než když by se doma třásl strachy.
Druhá varianta také není žádným tajemstvím, ale málo kdy se jí lidé řídí, dokud jim jí někdo neomlátí o hlavu. Je to snadné, Jestli vám na něčem opravdu záleží, tak do toho dejte maximum. Pokud přesto selžete, nebudete si muset nic vyčítat. Vždyť vracením se do minulosti a neustálým otáčením slůvek „co kdyby“ trávíme ještě více času, než režírováním oněch hororových příběhů. Příčina je stejná, rozdíl je jen v čase, „scénáře“ jsou před, „co kdyby“ až potom.
Vše výše zmíněné by se dalo zobecnit do jediné věty: „Kdykoliv něco dělám, dělám to pořádně.“
PS: Proč se vlastně stresujete? Jste studenti, valnou většinu z vás pořád živí rodiče, právě teď sedíte na prdýlce a vaší jedinou starostí je dojít si včas na záchůdek, tak se laskavě začněte učit!
|
Odebírejte články přes RSS a nic zajímavého vám už neuteče!
Tagy: psychologie, škola
Ještě, že už nechodím do školy. :D